Praktický průvodce vermikompostováním

Kalifornské žížaly: chov, krmení a jejich přínosy

Bez žížal by nebyla úrodná půda. Jejich schopnost přeměňovat organické zbytky na humus se využívá také při vermikompostování. Žížaly rychle zpracovávají odpad z kuchyně i ze zahrady a jejich chov je nenáročný, má mnoho výhod a může mít různé podoby.

Co se v článku dozvíte?

Co jsou kalifornské žížaly?

Kalifornská žížala (Eisenia andrei) je druh využívaný ke zpracování biologického odpadu. Dokáže pomoci snížit množství odpadu z domácnosti až o 40 %. Kalifornské žížaly jsou menší než běžně se vyskytující žížaly hnojní a obvykle dorůstají přibližně 5 až 8 cm.

Žížaly se drží v místě, kde mají dostatek potravy, tedy v kompostu. Jejich chov můžete provozovat v běžném zahradním kompostéru, v menším bytovém vermikompostéru nebo přímo v zahradním kompostu. Vermikompostér si můžete také sami vyrobit.

Při vermikompostování přeměňují kalifornské žížaly biologické zbytky na organické hnojivo zvané vermikompost. Ten obsahuje živiny a další látky prospěšné rostlinám, podporuje tvorbu kořenů a příznivě působí na jejich celkový vývoj.

Kde můžete vermikompostér umístit?

Doma na chodbě, v kuchyni, kanceláři nebo školní třídě, ale také v garáži, dílně či na zahradě. Důležité je chránit žížaly před přehřátím a promrznutím a zajistit vhodnou vlhkost substrátu.

Jaké podmínky žížaly potřebují?

Pro správné fungování vermikompostéru je důležitá především teplota okolí a vlhkost substrátu. Ideální teplota se pohybuje kolem 20 °C. Nesmí dojít k promrznutí ani přehřátí kompostu. Žížaly jsou schopné přežít v teplotách přibližně od 0 °C do 35 °C, ale extrémní podmínky pro ně představují riziko.

Vlhkost substrátu by se měla pohybovat přibližně mezi 55 a 70 %. Pokud dodržujete správné zásady vermikompostování, obsah kompostéru nezapáchá a žížaly můžete chovat i uvnitř bytu.

Jak regulovat vlhkost?

Pokud je kompost suchý, stačí postupně přidat vodu. Jestliže je naopak příliš mokrý, je potřeba přebytečnou vlhkost snížit přidáním suchého savého materiálu. Vhodný je také již hotový sušší kompost, kterým můžete přemokřený obsah promíchat.

Pro žížaly se hodí například seno, sláma, suché stonky, suché listí, větší slupky z brambor a jiné zeleniny, hobliny, štěpka a recyklovaný karton, například ruličky od toaletního papíru nebo proložky od vajíček.

Pozor na přehřívání vermikompostu!

V letních měsících se nedoporučuje nechávat malý kompostér na přímém slunci na balkoně. Při vysokých teplotách se může jeho obsah přehřát a žížaly uhynout.

V zimě zase hrozí promrznutí kompostéru. Pokud teploty výrazně klesají, přesuňte ho na chráněné místo, kde nemrzne. Vždy sledujte nejen teplotu okolí, ale i podmínky uvnitř kompostéru.

Čím krmit kalifornské žížaly?

Potravou pro kalifornské žížaly mohou být různé organické zbytky z domácnosti a zahrady. Patří sem například zbytky ovoce a zeleniny, kávová a čajová sedlina, výlisky z hroznů či jablek, rozdrcené skořápky od vajíček, sláma, seno, posekaná tráva, hnůj, podestýlka, spadané listí a piliny.

Žížaly dokážou zpracovávat také měknoucí a rozkládající se ovoce a zeleninu. Důležité je ale množství krmiva přizpůsobit velikosti chovu a zajistit dostatek vzduchu.

Co patří do vermikompostéru?

Čím jsou kalifornské žížaly přínosné?

Odměnou za péči je kvalitní vermikompost a zpracované zbytky z kuchyně i zahrady. Při vermikompostování může vznikat také žížalí čaj, koncentrované přírodní hnojivo, které se po naředění používá k zalévání rostlin a zeleniny.

Žížalí čaj obsahuje živiny důležité pro rostliny. Vermikompost zase obohacuje půdu o organickou hmotu a přispívá k lepším podmínkám pro růst rostlin.

Proč chovat právě kalifornské žížaly?

Kalifornská žížala je obchodní název pro žížalu využívanou při kompostování. Oproti žížale hnojní je vhodná pro intenzivnější zpracování biologických zbytků a dobře se uplatňuje v domácích vermikompostérech.

Dospělá žížala může podle podmínek dosahovat délky až 13 cm, průměr těla má přibližně 4–8 mm a váží asi 0,5–1 g. Dožívá se zhruba dvou až čtyř let.

Jak vypadá životní cyklus žížaly?

Kalifornská nebo hnojní žížala?

Kalifornské žížaly (Eisenia andrei) se chovají a prodávají pro účely kompostování díky své schopnosti zpracovávat organický materiál a rychle se rozmnožovat. Ve vhodných podmínkách se jejich počet může zdvojnásobit přibližně za 14 dní. Dobře se hodí do domácích žížalích kompostérů.

Žížala hnojní (Eisenia foetida) je také schopná zpracovávat organický materiál a běžně se vyskytuje v kompostu a hnoji. Hodí se rovněž pro venkovní chov, i když může být méně výkonná při intenzivním zpracování odpadu. Oba druhy jsou si blízce příbuzné.

Shrnutí: co potřebují kalifornské žížaly?

Začněte s vermikompostováním